Točená lepší než lahvová

Slovo úvodem

Autor: Kunová – administrátor

Tento článek je skutečně příspěvkem čtenáře naších stránek, nikoli oficiálním stanoviskem redakce. S některými fakty redakce souhlasí úplně, s jinými lze polemizovat. Proto bylo založeno diskusní vlákno nazvané:

Je vhodné požadovat vodu v restauraci agresivnějšími způsoby? Prosím tedy všechny další komentáře směřovat tam.

Trpělivě vychovávejme a do roka nám natočí vodu všude

Autor: Zdeněk Kukal

Je několik způsobů a strategií, jak v restauraci jednat, chceme-li točenou vodu, „kohoutovku“ na svůj stůl a chceme-li, aby to v blízké době bylo všude samozřejmé.

1) Po vyslovení přání číšník vodu přinese, v ideálním případě ve velké nádobě, s ledem a s citronem. Tak je to dobře, další zásahy ani didaktické působení nejsou třeba. Buď jde o osvícený podnik anebo (zatím možná častěji) o vlastní iniciativu číšníka, který prostě chce, aby byl host spokojen a třeba chytře očekává vyšší spropitné.

2) Číšník přání odmítne. Nutno se zeptat proč a poté všechny (liché) důvody postupně trpělivě vyvrátit. Nerozumí-li číšník anebo se odvolává na nařízení vedení, necháme si zavolat šéfa – provozního nebo vedoucího – a tomu vysvětlíme, proč trváme na vodě točené: Je přinejmenším stejně mikrobiologicky a chemicky kvalitní jako voda lahvovaná a její doprava potrubím nezatěžuje prostředí a neohrožuje životy (zatímco kamiony s lahvemi život znepříjemňují a dokonce mohou zabíjet). Zdůrazníme, že jde o důvody principiálně ekologické – je přece nesmyslné něco kupovat a složitě zdaleka dovážet (a po vypití lahve vyhazovat nebo zase dodaleka vozit a chemicky čistit), když to teče samo ze zdi téměř zadarmo. Můžeme zvolit i příměr k pivu – točené je taky lepší než lahvové.

Pokud ani to nepomůže, postupujeme systematicky dále. Buď nám na restauraci nezáleží, tehdy ji opustíme. Máme-li ten podnik jinak v oblibě anebo tam prostě zůstat z nějakého důvodu chceme, požádáme o sklenici a vodu si sami chodíme točit k baru. Budeme-li vykázáni i odtamtud, tak na záchod (do umyvadla). Pokud nám personál prázdnou sklenici nepřinese, objednáme si nejmenší a nejlevnější nápoj v lahvi (jeden) a k němu tolik sklenic, kolik je nás u stolu. Dále si sklenice sami doplňujeme vodou vlastnoručně natočenou. Hlavně s noblesou, žádné rozčilování! Nejvyšší povolenou mírou agrese z naší strany budiž mírné připlétání se pod nohy personálu cestou pro vodu a zpět.

V „lepší“ pražské restauraci mi řekli na to, když jsem je upozornil, kam budu chodit pro vodu: „Když vám to za tu ostudu stojí, prosím.“ Jemně jsem namítl: „A není to spíš ostuda vaše, nutit hosty chodit pro vodu na záchod?“

Existují i doplňující strategie, například objednáme dražší víno a zároveň točenou vodu. Objednávky vážeme na sebe a pokud nám nepřinesou vodu, nedáme si ani to víno, místo toho pijeme třeba levnější pivo. Pokud domlouváme rezervaci na večeři pro více lidí předem, vyhradíme si „bezedný“ džbán točené vody na stole jako podmínku.Vše má svoji míru, restaurace není charita ani nálevna pitné vody zdarma. Popsaný postup využívám jen tehdy, utratím-li za jídlo a ostatní nápoje více než cca. 100–200 Kč na osobu (podle úrovně podniku). Vstřícný přístup ocením vyšším spropitným, častějšími návraty anebo třeba objednávkou desertu, který bych si jinak nedal.

A nápad pro majitele restaurací vyšší úrovně: proč nezahrnout pitnou vodu (na stole ve džbánu) do couvertu, i kdyby jeho cena měla stoupnout třeba z 20 korun na 40?

Jinak by se v zásadě za vodu platit nemělo, pokud je objednána k jídlu.

Závěrem se s vámi podělím o čerstvou radost: Po roce a půl systematického výchovného působení mi před pár dny v malostranském Café Savoy poprvé přinesli sklenici točené vody sami, bez komentáře, se sympatickým, nestrojeným úsměvem, jak to tam umí. A po vypití dokonce automaticky znovu. Drobnou výhradu si však neodpustím: k espresu na závěr nepatří sodovka, ale voda neperlivá, nejlépe (jak jinak) kohoutovka anebo – prostě a jednoznačně – točená voda!

Komentáře

Od nejstarších po nejnovější.

Jsem zastáncem kohoutkové vody a ráda se do téhle akce pustím se vší vervou i doma na Slovensku. Vaše víše uvedené argumenty mně nadchly, ale co v případě, že se obsluha odvolá na to, že kohoutkovou vodu nemá jak vyúčtovat? ( v případě, že si ji nemohou zahrnout do couvertu)…

Slezáková Katarína, 15. 1. 2009 – 9:28 #

Pan chytrý Kukal si myslí že potřebuje k životu gramatiku?? Není to tak ta mě neživí a i stemi chybami mam krásný život.

Aleš Bálek, 15. 1. 2009 – 10:36 #

S tímto naprosto souhlasím, kupříkladu ve Španělsku je naprosto normální, že téměř ve všech hospodách stojí džbánek vody na každém stolu, pokud je vypit obsluha okamžitě doplňuje. Přitom Španělsko je mnohem sušší zemí, než naše repuplika…

David Lafata, 15. 1. 2009 – 12:02 #

…tak sem si početla na “původních stránkách” a pochopila jak je to s tím vyúčtovaním té kohoutkové vody… (o,
… jo a jen pro zajímavost, odkaz na restauraci pana A.B. by se možná hodil, aspoň bych věděla, kterému zařízení se mám zdaleka vyhnout… (o,

Slezáková Katarína, 15. 1. 2009 – 12:57 #

Koukám, že už diskutujete i tady, pane Bálku. Mohl byste mi prosím odpovědět na otázky položené v diskusi na rozumnehubnuti.cz třeba zde, když už jste z nějakého důvodu neodpověděl tam?

Jinak k článku: výmluvy na hygienu nebo jiné zákony rozhodně vyvracet, ale pokud obsluha uvede jako důvod rozhodnutí majitele, je podle mě třeba to respektovat, majitel na to má právo. A najít si příště jiný podnik, kde se majitel rozhoduje jinak – na to zase má právo host.

Dojít si sám točit vodu za bar – to by mě opravdu v restauraci nenapadlo zkoušet, to je prostor, kde zákazník podle mě nemá co dělat, s výjimkou výslovného pozvání personálu (i když si nedovedu moc představit okolnosti, za kterých by přišlo). Na ten záchod proč ne, ale za bar nelézt.
Nápad objednávky buď nějaké dražší víno a voda z kohoutku, nebo místo toho jenom pivo se mi naopak líbí, je takový nenásilný a přitom výchovný, jasně ukazuje personálu, že důvod proč chci vodu z kohoutku není za každou cenu ušetřit…

Kytka, 15. 1. 2009 – 21:16 #

70 za vodu platit nebudu to si u vás radši dám k ramp stejku pivo (-: Ale doufám, že ho kuchař čerstvě vyřízne z nějaký pěkný rampy.

Kytka, 16. 1. 2009 – 11:37 #

Ve slušné kavárně se již za první republiky automaticky servírovala k šálku kávy,která nás dehydratuje, sklenka vody. Dnes je to velmi neobvyklá a překvapivá pozornost, když se tak někde stane.
V mnoha restauracích a speciálně v pizzériích stojí sklenka vody stejnou sumu jako víno, přitom při použití 1.5 lt lahví by ji šlo prodat za přiměřenou cenu, tj 3 dl max za 10,- (z 1 lahve, z níž se nalije 4-5 sklenic, zisk 25-30Kč). A podobnou částku bych ochotně zaplatila i za vodu z kohoutku. A nezasí–li bychom planetu PET. Vzhledem k tomu, že ve dvou dáte za jídlo v pizzérii 250-500 Kč,v honosnějším podniku víc, tak snad není nutno předhazovat nám hostům,že jsme přehnaně škudliví. To bychom totiž do restaurace nešli vůbec.

Karolína, 16. 1. 2009 – 16:18 #

Jsem také pro si dát v restauracích vodu z kohoutku, zatím tady u nás na vesnici v Kolíně to neesistuje, nebo alespoň jsem se stím ještě nesetkal, ale co by mě asi hodně vadilo, dát si tu surovou po chlóru páchnoucí tekutinu s kterou se právě na záchodě splachují exkrementy ( jenom ta představa )!
Dnes existuje řada filtrací na vodu, které vodu upraví tak, že je chutná a la hodná – litr za pár haléřů a vodu ještě dokáže ochladit a nebo ohřát. Tak takovou vodu bych si určitě dal. Bohužel to je asi zatím tady v CŘ jenom sen a zbožné přání dát žíznivému pocestnému trochu vody zdarma!!

Dyhydrogen monooxid, 16. 1. 2009 – 16:25 #

Dyhydrogen monooxid: aby chlór vyprchal, stačí vodu nechat chvilku odstát. Samozřejmě pokud dostanu vodu z kohoutku v restauraci filtrovanou, chlazenou nebo třeba s kouskem citrónu, je to příjemné a jsem rád. Ale bohatě mi stačí i jen tak načepovaná do skleničky z kohoutku.

Kytka, 16. 1. 2009 – 18:21 #

K Bonavitě mám (měla jsem) citový vztah. Před nějakými deseti lety byla otevřena jako restaurace nápaditá svým interiérem a nabídkou originálních bezmasých pokrmů (kromě klasických z masa). Restaurace tehdy patřila majitelům firmy Bonavita (Pragosoja), mladým lidem, kteří se pustili do výroby cereálních a sojových výrobků. Zástupci této firmy se radili s odborníky – výživáři, co a jak by pro naší populaci bylo záhodno vyrábět, kterými vitaminy obohacovat a podobně. Ode mě, jakožto dietologa si nechali mimo jiné propočítat kalorické hodnoty, množství tuků a cholesterolu v pokrmech nabízejících restaurací Bonavita. Tyto hodnoty jako jediní po Praze uváděli na jídelním lístku!
Později se vazby lehce zpřetrhaly, restaurace Bonavita má jiného majitele (pana Urbana), ten ovšem ve firmě Pragosoja pracuje a má jistě zájem na rozvoji podniku.
O to více mě zaskočila agresivita pana Bálka. Tento člověk, připomínající reziduum totalitního režimu, kdy host byl v restauraci na obtíž, pláče hezky, ale na špatném hrobě a svojí restauraci dělá ANTI reklamu. Co na to jednatel pan Urban? Uvidíme.
P.S. Moje hodnocení restaurace z 16.1. 09 si můžete přečíst v tabulce.

Kunová, 17. 1. 2009 – 11:12 #

Nevim co do toho taháte pana Urbana. Anti reklama taky reklama, ale stěžovat si mužete v tom vám nebránim. Ale vodu z kohoutku stejnak dávat nebudem. Přeci jen přijdem o hosty kteří by chtěli vodu z kohoutku. A jste za 3 roky 1 človek který jí po mě chtěl. A byla jste milá i když jste ji nedostala máte plus. Číšník za to přeci nemuže a vaše testy by měli vypadat tak že rovnou pudete za provozním. Tak pa

Aleš Bálek, 17. 1. 2009 – 12:13 #

A pan Kukal muže dávat vodu i kojencům , aby náhodou ty kamiony které ji rozvážejí někoho nesrazily.

Aleš Bálek, 17. 1. 2009 – 16:12 #

A kde se dozvěděl že točené pivo je lepší než lahvové to by mne také zajímalo. Sud má zhruba stejnou záruční lhůtu jako lahev, takže konzervantů tam bude nejspíš stejné množství. Asi si to chudák plete s pivem z tanků ty jsou bez konzervantů. Ale takových restaurací moc není.

Aleš Bálek, 17. 1. 2009 – 16:21 #

jsem z vašich stránek nadšená… snažím se přemýšlet v ekologických souvislostech a pomáhat alespoň v měřítku, v jakém jeden člověk může… už jsem žádost o vodu v restauraci vyzkoušela (bohužel bezúspěšně)… loni jsem zažila jednu stylovou svatbu, kde podávání vody ve džbánku s ledem a limetkou bylo naprosto automatické – jakmile došla, hned číšníci donesli nový džbánek… a se zahraničím (např. anglii nebo belgii) mám podobné zkušenosti – nikdo se na vás nedívá divně, když zažádáte o vodu z vodovodu a většinou přidají limetku nebo mátu… mám ještě takový malý podotek ke stránkám – myslím, že by odkaz na hodnocení restaurací měl být podstatně výraznější, stálo by za úvahu ho umístit do menu v záhlaví – hledala jsem ho poměrně dlouho… a možná i odkaz na komentáře… takhle je tu po pravé straně pouze odkaz na “nejnovější” komentáře, ale v okamžiku, kdy se člověk chce podívat rovnou na celou diskusi, tak vlastně nemá jak…

johana, 18. 1. 2009 – 23:23 #

Nezlobte se na mne, ale nedivim se majitelum restauraci, ze nechteji tocit vodu z vodovodu…Bohuzel mentalita VETSINY cechacku je takova, ze by si radsi k tomu denimu menicku dali vodu z vodovodu, nez aby si koupili treba pivo…A kdyz jde clovek do hospody, tak musi pocitat s tim, ze tam nejakou tu korunu necha…Restaurace neni makro, nebo tesco!!!!

Spiooon, 20. 1. 2009 – 0:23 #

Spiooon: Když mají cenu toho meníčka nastavenou tak, že na něm prodělávají a musejí to dohánět na nealku, je to jejich boj. A pokud je cena toho jídla spočítaná tak, aby na něm vydělali, donést hostovi vodu z kohoutku se jim vyplatí, protože se ten host spíš vrátí a zase je nechá vydělat na tom jídle, které sní.

Kytka, 20. 1. 2009 – 11:12 #

zajimava debata. osobne jsem taky pro snizovani konzumace vody baleny v plastovejch lahvich, ale pokud bych chtela bejt prospesna, zacala bych sirit osvetu mezi lidma, a nehazela spinu na restauracni zarizeni.
ty totiz podle § 3 Zakon c. 634/1992 Sb., o ochrane spotrebitele mohou podavat a prodavat pouze zbozi uvedene v ceniku, tj. jidelnim listku. ucelem cinnosti restauracniho zarizeni je poskytovat napoje a jidla za uhradu, nikoliv zdarma. tim, ze ocernujete restaurace, ktere vam odmitaji z opodstatnenejch duvodu zdarma vodu naservirovat, se poustite do reseni uplne jinyho problemu, nez byl asi puvodne vas zamer.
ano, take mam zkusenosti s podavanim vody “zdarma” v restauracich ve francii, ale muzu vas ubezpecit, ze jsem za jidlo zaplatila 2.5 – 3x vic, nez u nas.
pokud chcete podporovat nabidku “zbozi a sluzeb ZDARMA”, pak se tesim na dalsi “vasi osvetu”, jakmile oci otevrete a zjistite, ze jste tim oklamavali akorat sami sebe.

sarkalina, 20. 1. 2009 – 12:39 #

jo a pokud se vam voda v restauracich zda draha – proc se treba nepozastavite nad tim, jak je mozny, ze je tak levny pivo, ktery se tim padem stava dostupnejsim a jeho konzumace s sebou prinasi rizika?
a jeste jedna vec – k jidlu piti odbornici na vyzivu stejne nedoporucujou – soubezne piti s jidlem rusi travici ucinek slin a travici proces tak prenechavate primarne zaludku.

sarkalina, 20. 1. 2009 – 12:41 #

Reaguji na příspěvek “sarkaliny” 20.1.: Váš argument, že musejí podávat a prodávat pouze to, co je na jídelním lístku je lichý. Podle této logiky by si museli účtovat i sůl a párátka. Nebo použití příboru. Jde tady o kulturu: pokud někde utratím 1OOO,- za večeři, je nehorázné mi k tomu přidat 5-10% za vodu (sodovku). Vodu mají zadarmo a musí být nezávadná, bylo by fajn, kdyby jim pohostinnost velela mi nabídnout vodu.

Krupička, 20. 1. 2009 – 14:02 #

kde mají v téhle zemi něco zadarmo?!?!?!
kde mají v téhle zemi zadarmo vodu?
tam bych se ráda nastěhovala
ale pravda je,že osobně sodovky moc ráda nemám,navíc mne fascinuje,když mi v lednu donesou sodovku z lednice a ještě s ledem,brala bych vodu z kohoutku,ať si ji i naúčtujou,přiměřeně,jde o ekologii..

renata, 20. 1. 2009 – 14:45 #

reaguji na prispevek pana Krupicky>> bavime se o jidle a o piti.

sarkalina, 20. 1. 2009 – 14:56 #

Neházíme špínu na restaurace, které vodu nepodávají, naopak děláme (a hlavně plánujeme) vyzdvihovat ty, kterým to nedělá žádný problém. A pokud jde o směšně nízké ceny jídla v restauracích, my – spotřebitelé – jsme si je nevymysleli!

Kunová, 20. 1. 2009 – 19:52 #

sarkalina – totéž jsem už psal panu Bálkovi, doufám, že vy nebudete reagovat slovy o sektě. Podle mého názoru s tímto zákonem problém opravdu není, jde pouze o výmluvu – víte snad o případu, kdy by došlo k sankci třeba za to, že na talířku u kávy dostanete sušenku nebo čokoládu, o čemž v jídelním lístku nic není? Prostě to tak ve spoustě podniků je automaticky. Stejně automaticky by mohl být k jídlu na stole džbán s vodou a skleničky…
Voda z kohoutku samozřejmě zadarmo není, nicméně vzhledem k tomu, že množství, které hosté vypijí, se v ostatní spotřebě pitné vody v restauraci ztratí , jde spíše o slovíčkaření. Zvýšené náklady na pitnou vodu po zavedení vody k jídlu zdarma by si v restauraci opravdu nikdo nevšiml – ten důvod proč není voda z kohoutku běžným zvykem není ani zákon, ani náklady na vodné a stočné.
Prostě je i v ČR dost lidí, kteří by raději zaplatili za jídlo o něco více a užili si ho s pocitem, že je o ně dobře postaráno. A nemyslím, že by byl problém upozorňovat na podniky, kde to pochopili a snaží se těmto hostům vyjít vstříc.

Kytka, 21. 1. 2009 – 11:23 #

Vítám tuto diskusi, domnívám se, že je to velká příleřitost k vzájemné kultivaci. Jsem přesvědčena, že zákazník ocení, když vidí, že zájmem podniku je skutečně spokojený host. Naopak vítá, když se od hosta dozví, co by mohl ještě zlepšit. S takovou atmosférou jsem se setkala v České Lípě v penzionu “U Hrabala” (viz moje hodnocení/. Skutečně smekám před příkladným přístupem k zákazníkům.

Alena Kalašová, 21. 1. 2009 – 12:23 #

>>kytka>> ja si radsi zaplatim jen za to, co budu zadat. susenka ke kave samozrejme potesi, ale je to nadstandard a nebudu rozhodne nikde uverejnovat negativni reference na restauraci, kde mi susenku ke kave nedaj.

ad slovickareni – ano, to je v pravnicke oblasti beznou praxi.

mimochodem, co je teda cilem tohoto webu?
motivovat lidi k ekologickemu smysleni?

sarkalina, 21. 1. 2009 – 21:58 #

Cílem tohoto webu je motivovat k ekologickému myšlení, ale možná až v druhém plánu. V prvním je pomoci dosažení stejného standartu, který je běžný všude v civilizovaném světě. To znamená, že se pije hlavně obyčejná voda z kohoutku jak doma, tak v restauracích a pokud si člověk chce dát balenou vodu, tak si jí dává, ale jen okrajově.
Je mi jasné, že odpůrce tohoto přístupu nepřesvědčí nic, stejně jako ty, kteří čtou tyto stránky, nepřesvědčí vaše argumenty. Bod protnutí názorů leží v nekonečnu.
Moje doporučení: založte si stránky odpůrců vody z kohoutku, několik věrných čtenářů “seženete” i v místní diskusi.

Kunová, 21. 1. 2009 – 22:19 #

sarkalina: Ale podle vámi popisované logiky zákona by vás sušenka ke kafi potěšit neměla, protože není uvedená na jídelním lístku a tedy je podle vás nezákonná. A těšit se nezákonným jednáním není hezké.
Voda z kohoutku pro restauraci zdarma není otázka právnická a tak zde slovíčkaření podle mě není nutné. Nikomu se nechce vypisovat sklenice vody z kohoutku v pořizovací ceně 0,000x Kč.
Placení jen za to, co žádám: To je přesně to, o co mi jde. Proč mám při objednávce nealka v restauraci platit marži v řádu stovek procent, protože někdo jiný si dal levné jídlo a podnik si to na mém džusu nebo vodě kompenzuje? To opravdu radši zaplatím jídlo v takové ceně, aby na něm ten podnik rozumně vydělal a nemusel mě za každou cenu tlačit do konzumace balené vody…

Kytka, 22. 1. 2009 – 7:07 #

Zdravím všechny diskutující a dovolím si také připomínku.
Kampaň za pití kohoutkové vody a snížení konzumace vody balené považuji za velmi prospěšnou. Balení a distribuce vody je obecně nesmyslně neekologická, z hlediska konzumenta časově a ekonomicky nevýhodná a zdravotně či hygienicky neopodstatněná (tedy v našich civilizovaných podmínkách). K takové kampani se ráda připojím, i když si uvědomuji, že například výrobci a distributoři (a potažmo i jejich zaměstnanci) nebudou s námi souhlasit. Zahájí ještě masivnější a tupější reklamní kampaň na podporu prodeje svých výrobků. Koneckonců v rámci zákonných podmínek mají na to právo.
Co se týče restaurací, tam jde především o vztah poskytovatele služby a klienta. Je-li na nápojovém lístku nebo jinde viditelně uvedeno, že restaurace podává vodu z kohoutku, tak ji samozřejmě podávat musí. Není- li toto uvedeno a přesto vodu automaticky přinesou, považuji to za pozornost podniku (i když v konečném výsledku bude tato pozornost zohledněna v ceně dalších smluvně poskytovaných služeb). Pokud mi na požádání vodu z kohoutku přinese číšník, budu to považovat za profesionální přístup k zákazníkovi nebo za milou laskavost. A tak to také ocením v rámci spropitného. Pokud vodu nedostanu, nemohu dělat vůbec nic. S poskytovatelem služby jsem se na tom nedomluvil a tudíž na ni nemám nárok. Ani se necítím být povolaná takový podnik veřejně hodnotit pětkou. Sama bych byla velmi nerada, kdyby mě veřejně někdo známkoval za to, že jsem třeba v rámci pracovního jednání, konference, rautu, či soukromé návštěvy u přátel neodmítla podanou balenou vodu a netrvala zarputile na vodě z kohoutku.
Omlouvám se za příliš dlouhý příspěvek

Anna Lhotská, 22. 1. 2009 – 8:26 #

kytka>> nastesti existuje pravo volby a vy se muzete jit napojit tam, kde x-procentni marzi mit nebudou
kunova>> nejsem odpurce kohoutkove vody, nybrz zpusobu, jakym se tuto pseudoosvetu snazite sirit.
co mate na mysli civilizovanym svetem? zevseobecnujete tu par svejch zkusenosti na celou evropu a ameriku? hm, velmi objektivni tvrzeni.
anna lhotska>> dlouhe prispevky, ktere maji hlavu a patu (coz je vas pripad), jsou tu vitany .-]

sarkalina, 22. 1. 2009 – 14:00 #

sarkalina: Naprosto souhlasím s tím právem volby a jsem rád, že existují stránky, na kterých se dozvím, kde se svou volbou uspěju a kde ne a nemusím to všude testovat osobně.

Kytka, 23. 1. 2009 – 22:24 #

Anna Lhotská: s vaším příspěvkem tady asi většina lidí souhlasí. Až na pár drobností .Domnívám se, že článek pana Kukala posunul systém známkování restaurací z roviny hravé a bavící do více asertivní. Je to však jeho názor, jeho postup a má na něj nárok. Já osobně se při hodnocení stále chci hlavně dobře pobavit. Pokud moje oblíbená restaurace nemá s vodou problém, těším se, že bude zveřejněno její dobré hodnocení a tak oceněna snaha o poctivou práci. Téměř ve všech případech totiž platí, že to o restauraci vypovídá mnohem více než jen “dají vodu-nedají vodu”. Myslím, že podobné veřejné hodnocení je v demokratické společnosti zcela na místě. Pokud se někdo rozhodne hodnotit podle předem jasných kritérií mojí práci (dietologické poradenství) a někde zveřejní výsledky, budu naopak ráda a budu to brát jako zpětnou vazbu, která je vždy k nezaplacení.

Kunová, 24. 1. 2009 – 17:19 #

Paní Kunova píše:“ Já osobně se při hodnocení stále chci hlavně dobře pobavit“
Aha, tak to je hra! Hrajete to ale fakt dobře! Ten trik hned na začátku s tou čtyřčlennou rodinou a stovkami PET flašek! Senzorické vlastnosti vody! Vyjádření hygienika! To je fakt dobry! 1:0 pro Vás. Skočila jsem Vám na to jak husa na šišku.
Navrhuji novou hru. Budeme chtít v restauracích topinku s česnekem. Zaregistrujeme si stránku http://www.chlebaprovsechny.cz. Na úvod pojednáme o hladovějících dětech v Africe. Vy byste mohla napsat článek o prospěšnosti česneku na lidské zdraví. Seženeme vyjádření hygienika. Odvoláme se na krásnou tradici vítání hosta chlebem a solí. Pak budeme obcházet restaurace, chtít po nich, aby nám na uvítanou nabízely topču. Argumentovat budeme tím, že přeci v každé restauraci mají chleba i česnek. Nějaký olej tam taky musejí mít a pánev je samozřejmostí. Pojďte se mnou do toho! Ale pššt, nikomu to neříkejte! Bude to k popukání.
No, omlouvám se za ten můj hnusný sarkasmus. Nějak jsem se neuhlídala. Přitom se jindy dokážu docela dobře bavit na cizí účet. I na svůj. Doufám, že se na mě za to nezlobíte a přeji Vám příjemnou zábavu. Máme jí všichni vskutku hodně zapotřebí.

Anna Lhotská, 24. 1. 2009 – 20:21 #

Anna Lhotská: tak znova: myslela jsem to tak, že pokud mi někde vodu odmítnou přinést, nehádám se s nimi, nekřičím na ně, protože vím, že obsluhující slečna nebo pán za to nemůžou (jelikož to mají nařízeno od svého šéfa). Někdy je mi jich i trochu líto, stalo se mi i to, že jeden z nich řekl, že pokud by to bylo na něm, on by s tím problém neměl, ale zkrátka nesmí. Takže se jen optám na důvod a zdůvodnění jsou opravdu zábavná.

Kunová, 24. 1. 2009 – 22:46 #

Ahoj, nešlo by hodnocené restaurace pro přehlednost rozdělit podle měst, nebo okresů?

Klára, 25. 1. 2009 – 18:43 #

Kunová: Děkuji za vysvětlení. Teď už rozumím a souhlasím. Kdyby byl tento Váš postoj jasně formulován v úvodu hodnocení, pochopila bych hned a neprudila bych.

Anna Lhotská, 25. 1. 2009 – 20:40 #

Klára: Ano, už na tom pracujeme.

Kunová, 25. 1. 2009 – 20:51 #

Bože! Srovnávat tady topinku s česnekem se sklenicí vody je trochu moc, ne? Voda, jakožto ta nejnezbytnější tekutina, a sklenice vody zadarmo, to by měla být základní slušnost a až etické vyjádření světonázoru. Bohužel to tak ale není a já si dávám většinou pivo, páč jsem student a na třetinku vody v lahvi nemám…:(

Víťa, 26. 1. 2009 – 18:20 #

Víťa:Máte naprostou pravdu. Příklad s topinkou je čistá demagogie, navíc jsem ji použila záměrně s cílem provokovat. Abych se vyjádřila přesně: Já chci také, aby byla voda v restauracích samozřejmostí. Ale domnívám se, že musíme hrát trochu fér. Argument, že chci vodu kvůli těm mrtvým na silnicích (viz článek Z. Kukala) je stejně tak „vskutku originální“ jako odpověď „Vodu nedáváme, protože jsme restaurace“ (viz hodnocení restaurací). Nemůžeme se divit, že s námi pak číšník jedná jako s blbcem (viz hodnocení), když my s ním taky tak trochu. Uvést hodnocení konkrétní restaurace tvrzením:“Tradiční nepříjemná pražská servírka…“ budí dojem předpojatosti. Ne všechny servírky v Praze jsou takové, a když tak, i jinde se najde nějaká nepříjemná, ale hlavně, nač si dělat nepřítele předem. Vůbec kritizovat konkrétní restauraci uvedenou jménem, adresou a telefonem a pak se v rámci internetové anonymity schovat za alias. Právo na to jistě máme, ale je to tak úplně fér? Objednat si nejdříve drahé víno a vodu a pak to změnit na pivo můžeme my považovat za didaktické působení. Číšník si ovšem může myslet, že jenom nevíme, co chceme, a že s tou vodou to bude asi také tak. Chci pít v restauraci vodu, ale jsem chudý student, tak piji pivo. No to je jasná výhra restauratérské taktiky. Tak do té hospody příště nechoďte. Uspořádejte vodní večírek pro kamarády třeba na koleji a přesvědčte je, aby s Vámi chodili tam, kde vodu dávají. Budete-li mít jasné a pádné argumenty, jistě se Vám to povede.
Dožadovat se přístupu k baru je neomalenost, a nestěžujme si, že číšník je proto arogantní. Courat se celý večer po lokále s plnou sklenicí vody je možná podle nás výchovné, ale ten uhoněný číšník na place plném lidí (který navíc za nic nemůže) to právem bere jako provokaci. A provokace to je, i když provedena mile a s úsměvem. Osobně si myslím, že toto jednání ho ke vstřícnosti donést příštímu hostu ochotně vodu nepřivede. Čili taktika spíše neproduktivní.
Takže, chtějme vodu, kultivujme restaurace, máme na to plné právo. Jen při té kultivaci nezapomeňme sami na sebe.
S autorkou těchto stránek jsme si to, jak doufám, už vysvětlily. Tak snad je vše v pořádku.

Anna Lhotská, 27. 1. 2009 – 8:41 #

navrhuji mapu hospod, kde jiz jsou vychovani k vode kouhoutkovce. zde zaklad: kavarna Sedme nebe (vedle kavarny SAvoy, ulici nevim), restaurace U Bileho lva – belohorska.

jana vlkova, 27. 1. 2009 – 15:59 #

Jana Vlková : myslím, že na tom tady celou dobu pracujeme. Rozklikněte tabulku, je jich tam plno. Na grafickém zpracování (mapa) se už pracuje.

Kunová, 28. 1. 2009 – 20:21 #

Jana Vlková: Nápad s mapou hospod, kde podávají kohoutkovou vodu, se mi moc líbí. Dá se tak šance i těm restauracím, kde to dělají, jenom je zatím nikdo nehodnotil. A možná se dobrovolně připojí i další, protože být na mapě, by pro ně mohla být dobrá propagace.

Anna Lhotská, 29. 1. 2009 – 9:32 #

Zdravím všechny diskutující:
Dovolila bych si navrhnout toto: Uveřejnit a aktualizovat mapu restaurací, kde nabízejí kohoutkovou vodu. Pro zápis do takové mapy by byla brána v potaz pouze kladná hodnocení. Zároveň by restaurace, která vodu nabízí automaticky, mohla požádat o zápis sama a nemusela by čekat na hodnocení hosta. Při návštěvě restaurace, kde – co se vody týče – je host spokojen, zeptal bych se, zda souhlasí s uvedením kladného hodnocení a zápisem do mapy. Pokud se k tomu staví kladně, navrhnu hned, že by se mohli zaregistrovat sami. Osvícený podnik by měl pochopit, že se tím dostane do společnosti těch “lepších” restaurací, a že je to reklama zadarmo.
Tam, kde mi vodu odmítnou, nemá cenu dělat osvětovou přednášku. Mají tu hospodu pro profit a ekologie jde stranou. Předpisy budou také znát, tak budou vědět, že jim sice nikdo nic nezakazuje, ale také přímo nepřikazuje. Zacilme se na to, co je jejich priorita. Poukažme slušnou formou, co z toho budou mít. Prostě my vodu, oni reklamu zadarmo. Třeba takto:
„Dobrý večer, rádi bychom u Vás povečeřeli a dali si lahvinku vína. Je možné k ní dostat džbánek vody? Ne. To máme smůlu, to musíme zajít do restaurace XY ze seznamu tapwaterfree restaurací. Škoda, že kvůli vodě musíme oželet ty Vaše šťavnaté steaky“ . Zvednout se a odejít. Aktivnější z nás mohou nechat na stole třeba papírek s odkazem na mapu restaurací a popisem, o co jde.
Přímo v oné mapě, by pak byly zaneseny jak kladné reference hostů, tak „dobrovolné „ zápisy restaurací. Zápis restaurace by byl ohodnocen vyšší prioritou (třeba graficky).
Pozitivum vidím v tom, že takto bude restaurace vtažena do hry a bude ji moci ovlivňovat.
Negativem je, že by to mohly restaurace zneužít pro svoji neoprávněnou kladnou reklamu. To ovšem v současnem stavu mohou také, anonymním kladným hodnocením své restaurace. Co je ale ještě horší, mohou zdrcující kritikou zcela anonymně podkuřovat své konkurenci.
Jakákoliv kritika tohoto návrhu nebo přímo mne je vítána. Mohla jsem nechtíc opomenout nějakou závažnou skutečnost či nepřekonatelnou překážku. A prosím uvědomme si, že nejsme žízniví na poušti, ale hosté restaurací a že jsme namnoze na tom lépe než ti číšníci či servírky.

Anna Lhotská, 29. 1. 2009 – 19:15 #

Štěpán: to je ale náhodička! Včera (29.1.) jsem byla v Lehké hlavě, zkušenost úplně stejná, jídlo výborné, ale dostali jsme “Pí” vodu ve sklenici 0,3 cena této sklenice byla 20 kč. Pro mě velké zklamání, byla jsem si na 90 % jistá, že tady to bude bez problémů a těšila jsem se, že po sérii pětek budu moci dát jedno dobré hodnocení. Dnes otevřu seznam příspěvků ke schválení a tam je hodnocení od vás ! Takže máme shodné hodnocení od dvou nezávislých hodnotitelů. Tyto případy bychom chtěli také v budoucnu zohlednit (v rámci objektivity).

Kunová, 30. 1. 2009 – 9:50 #

Kunová: Paní doktorko, chtěla bych se Vás zeptat, zda, a případně jak moc aktivně jste měla možnost ovlivňovat test Mladé Fronty dnes z 11.12.2008 (viz.článek)
http://ekonomika.idnes.cz/test-nekteri-restaurateri-odmitaji-servirovat-vodu-z-kohoutku-pwr-/test.asp?c=A081211_103558_test_vem
Trochu mě zarazilo, že Vaše hodnocení restaurace Pizzeria di Carlo (z 3.12.2008), uvedeno na vašich stránkách, se doslovně shoduje s hodnocením této restaurace, uvedeným v „nezávislém“ testu MF Dnes, a v obou případech zní následovně: „O vodu jsme požádali až poté, co jsme nejdříve na zahřátí vypili čaj a objednali jídlo. Pizza byla dobrá, ale slaná, takže by se bývala voda opravdu hodila. Nicméně majitel to prý zakázal.“ (Jedná se o „pětkovou“ restauraci).
Takže, buď oni od Vás opisovali, nebo jste se toho testu aktivně zúčastnila. Pokud platí druhý případ, tak bych se chtěla zeptat, proč jste těm redaktorům neobjasnila, že ve Vašem hodnocení se vyskytují i ty „jedničkové“ restaurace. A ptám se: Říci na rovinu, že existují restaurace, kde Vám automaticky přinesou vodu z kohoutku, by ubralo onomu článku na údernosti?
Zajímavý je případ restaurace Oliva (Praha 2, Plavecká). U Vás již 26.4.2008 za „jedna“. V testu MF z 11.12.2008 za dvě.
Prosím, já na Vás neutočím a z ničeho Vás neobviňuji. Já jenom, jako myslící občan, si chci udělat ve věci jasno. Jsem informační specialista a vyhledávat a hodnotit informace je můj denní chleba. Tak bych si chtěla z tohoto případu odnést pro svoji profesi onu zpětnou vazbu, o které jste v reakci na můj diskusní příspěvek zde psala.
Předem děkuji za Vaši odpověď

Anna Lhotská, 6. 2. 2009 – 9:31 #

Je úplně v pořádku, že se ptáte, já s tím nemám nejmenší problém. Test MF jsme připravovali společně, na základě již existující ankety na původních stránkách. S paní redaktorkou Večerkovou spolupracujeme na hodnocení – testech různých výrobků (test jogurtů, dětských cereálií apod , které já vždy hodnotím z hlediska vhodnosti pro výživu). MF tedy přejala náš systém známkování restaurací a vyslala skupiny hodnotitelů do různých podniků. Já jsem tedy byla v jedné skupince jako hodnotitel . Hodnocení Di Carlo jsem tedy tedy dělala těsně předtím než test MF vyšel (19.12.08) a zároveň jsem ho dala na stránky. Stejné to bylo v případě restaurace La Bodega. Ostatní restaurace hodnotili redaktoří MF. Restaurace Oliva má na našich stránkách za 1, ale je tam jasně uvedeno , že to odráží současný stav (do restaurace chodíme poměrně často a nyní nám už nosí vodu aktivně sami od sebe). Pro test MF však tuto restauraci navštívil někdo jiný z redaktorů MF.
Tištěný článek MF vypadal trochu jinak než na webu, bylo z něj jasné, že jsem na testu spolupracovala.
Doufám, že jsem podala vysvětlení na vaše dotazy.
JInak: k vašemu předchozímu komentáři musím říci, že řada z návrhů, které jste měla, již v koncepci webu existuje od samého počátku. Všechno s sebou nese pár drobných problémů: například vymyslet český ekvivalent pro “tapwater-fiendly”, vygrafičit logo,…., udělat systém hodnocení spravedlivější na základě stanovení validity hodnocení (čím více hodnotitelů tím lépe apod.)
Takže věci řešíme postupně, spousta vylepšení je již připravena a brzy bude spuštěna. Jistě chápete , že vše stojí nějaký čas a finance, což je v pořádku , s tím se počítalo, ale prosím o trochu trpělivosti.

Kunová, 6. 2. 2009 – 10:32 #

Kunová:Paní doktorko, jsem ráda, že se vše vyjasnilo. Myslím si ovšem pořád, že kdyby v onom článku MF byla informace o Vaši kooperaci uvedena, bylo by to poctivější. Nechci zacházet do detailů, ale domnívám se, že to dost ovlivňuje postoj čtenáře.
Vlastně je to celé o tom, co se píše a nepíše. Píšete, že „ řada z návrhů, které jste měla, již v koncepci webu existuje od samého počátku“. To je jistě možné, ale já se ptám, jak to mohu vědět? To, co zde vidím, je hodnocení restaurací jak těch „dobrých“ tak „špatných“ na jedné hromadě. Několik článků a stanovisek, ale chybí aspoň náznak koncepce.
Opravdu Vám držím palce a slibuji, že budu trpělivá. Ale připojit se mohu až ve chvíli, kdy si budu jista, že táhneme za jeden provaz. Tak mi to prosím k těm ostatním článkům na Vašich stránkách napište.
A ještě si skromně dovolím návrh. V úvodu k hodnocení je napsáno, že hodnocení je platné pouze v případě, že voda je žádaná k jídlu. Prosím, apelujte na hodnotitele, aby toto dodržovali, a aby místo nemístných útoků (omlouvám se těm, kteří to nedělají) ve slovním hodnocení uváděli právě tuto podmínku. A aby se komentář k hodnocení týkal opravdu tématu, tedy vody, a ne chamtivosti personálu, či kyselosti obličeje servírky. Ony ty útoky by mohly v budoucnu být dost velkou překážkou při zapojování restaurací do projektu.
Diskuse je fajn věc, tříbí se v ní názory a stanoviska. Je mi ctí, zapojit se do konstruktivní diskuse.
Děkuji za pochopení

Anna Lhotská, 6. 2. 2009 – 12:05 #

Anna L. : Nechápu úplně přesně, jaký je rozdíl, jestli restauraci hodnotí redaktor MF nebo já, když je to podle stejných kritérií. Znovu opakuji, že z článku v tištěné MF to bylo jasné.
Vždy se hodnotí jen voda k jídlu. Často se před zveřejněním hodnocení ještě opakovaně dotazuji – pokud to není zcela jasné.
K poznámkám hodnotitelů : měly by se týkat vody, ničeho jinéhgo, ale zase nechci dělat cenzuru – tam je pak problém co ještě ano, a co už nikoli…

Kunová, 6. 2. 2009 – 22:20 #

Dobrý den,
Ad1.
Použiji příkladu testu termosek zde:
http://ekonomika.idnes.cz/test-mf-dnes-odhalil-toxicke-latky-v-termoskach-frh-/test.asp?c=A090205_131846_test_ven
Zde je jasné, že odhalit toxické látky v termoskách může pouze odborník. Také je jasné, že účelem testu není hodnotit všechny termosky. Účelem je sdělení, že na trhu existují výrobky, které mohou být toxické a spotřebitel (který si nemůže vyrobit vlastní termosku a je odkázán na obchod) by měl, nebo mohl, při nákupu termosky zohledňovat toto poměrně závažné kritérium.
V testu s vodou v restauracích jde o nenárokový požadavek – O OCHOTU, o veřejný průzkum, o statistiku. Spotřebitel, který se chce napít vody z kohoutku, není odkázán na restaurace. Může tak učinit doma, v práci,….atd. V tom případě mě, jako čtenáře, ne už testu ale statistického průzkumu, zajímá, jakým způsobem byly restaurace vybírány. Redaktoři vzali seznam restaurací a zapíchli tužku do 18 položek v seznamu? Nebo si řekli:“Hele, Franto, až půjdeš večer do hospody, zeptej se, jak je to tam s vodou?“ Nebo zda Vám, jako člověku, který se problémem zabývá delší dobu, určili oni restaurace, které máte hodnotit? Nebo zda jste měla ve výběru restaurací volnou ruku? Jako zkušený hodnotitel jste již ovlivněna a můžete (samozřejmě nechtíc) výsledek této statistiky také ovlivnit. Proto je pro mne důležité vědět, jak byla stanovena kritéria a jak byly výsledky získány.
Omlouvám se, tištěnou MF, jsem zatím nečetla, ale zítra si ji vyhledám v archivu.
Ad 2. Věřím, že se před uveřejněním hodnocení dotazujete na podmínky za jakých proběhlo, ale nezávislý čtenář to netuší.A vy sama, až bude z tohoto průzkumu vyvozovat výsledky, si to nebudete pamatovat.
Ad3.Vy jste autor podmínek hodnocení a můžete stanovit podmínky pro restaurace, ale také pro hodnotitele. Pokud budou jasně formulovány, mate právo odmítnout hodnocení, které jim neodpovídá. Chápu, že těch hodnocení bude přibývat pomaleji, ale ty co zbudou budou relevantní.
Zdravím

Anonymní, 8. 2. 2009 – 20:31 #

Omlouvám se moc, samozřejmě, že ten anonym jsem já.

Anna Lhotská, 8. 2. 2009 – 20:33 #

Dobrý den, přečetla jsem si všechny články v tištěné verzi MF z 12.12.2008. V protokolu testu jsem našla, že redaktoři MF náhodně vybrali 18 restaurací. Také je tam Vaše škála hodnocení, ale nikde není uvedeno, že jste na testu participovala. Pouze v anketě k tématu je otištěn Váš zcela nezávislý názor, jakožto lékařky, odbornice na výživu. Pokud se pletu, prosím, nasměrujte mě, kde hledat.
Jinak, samozřejmě chápu, že toto je spíše otázka na MF. Jen jsem chtěla doplnit svůj předchozí příspěvek.

Anna Lhotská, 9. 2. 2009 – 13:57 #

Po velmi pečlivém prostudování těchto stránek, dalších dostupných informací a diskusi (děkuji, že mi byla umožněna) jsem usoudila, že Vaše stránky jsou profesně nepoužitelné. Nemohu je s klidným svědomím nabízet uživatelům mých informačních služeb jako relevantní zdroj informací. Což je myslím škoda pro obě strany.
Bohužel, musím konstatovat, že se při troše dobré vůle tímto postupem doberete nakonec i k těm výše zmíněným topinkám s česnekem. Osobně dávám od tohoto ”projektu“ ruce pryč.
Zdravím

Anna Lhotská, 10. 2. 2009 – 11:32 #

To by mě zajímalo, kam chodíte do restaurací, že vám jídlo připadá tak levné. Nebo kolik je váš měsíční plat … Pro mě nechat 500 Kč za večeři pro dva není žádná legrace. A to není nic luxusního a k pití pivo nebo po sklence vína.

Mara, 10. 2. 2009 – 15:06 #

Anna Lhotská: Sleduji tuto diskusi od května 2008, když se rozvinula na stránkách http://www.rozumnehubnuti.cz a to zcela spontánně. Určitě nevznikla pro komerční využití specialisty na informatiku, ale z řady dobrých důvodů. Například jsem nebyla potěšena, když můj spolužák žijící a pracující v Kanadě, navštívil loni po 14 letech Prahu, se podivil, že se k jídlu nepodává automaticky voda. A stačí tak málo, jen trocha dobré vůle, jinde ve světě to jde a v řadě restaurací také. Zatím jsem se sice osobně nesetkala a neochotou, ale nevím co vadí, když si účastníci mezi sebou vymění poznatky. Ty restaurační podniky, které mají zájem na prosperitě by měly samy vyzývat své hosty k tomu, aby jim své připomínky dali. I takové existují a mám pocit, že v 21. století mohou uspět jen s podobným přístupem.
Výše zmíněné “topinky s česnekem” jsem považovala (při Vaší zjevné inteligenci) za exces. Hodně štěstí.

Alena Kalašová, 10. 2. 2009 – 16:33 #

Anna Lhotská: poté, co jsem zjistila, že paní Lhotská dává ruce pryč od našich stránek jsem se chtěla oběsit na prvních záclonách. Už jsem si brala štafle, ale pak jsem si řekla NE! Ještě můžu být užitečná svým obézním pacientům, dětem, rodičům i životnímu prostředí. Život holt není jednoduchý a každý dobrý skutek musí být po zásluze potrestán.

Všichni:
Zdravím všechny čtenáře s vylepšenou tabulkou hodnocených restaurací a možností třídění podle místa, známky, data návštěvy apod. Myslím, že pan webmaster Kahoun provedl kus výborné práce. Těším se na další hodnocení a cenné postřehy všech čtenářů.

Kunová, 11. 2. 2009 – 7:52 #

Kunová:Paní Lhotská tentokrát na Vás neštěkne. Skvělé, pohnulo se to ku předu. Tak se, prosím, nevěšejte. Já možná časem odvolám ty topinky.

Anna Lhotská, 12. 2. 2009 – 10:10 #

Zase jsem nakoukl a vypadá to tady jako “one-women show – Anna Lhotská v hlavní roli” a skoro už jsem si oddych, když to málem vzdala, ale z dnešního minipříspěvku to vypadá, že ne tak docela…holt někdo má potřebu obsáhle analyzovat a hledat pravidla, tam kde to vůbec není potřeba: co je PROBOHA TAK ZVLÁŠTNÍHO na náhodném testování a známkování restaurací voda/nevoda čtenáři?! Jasně že nic.
Líbí se mi pokrok a přehlednější zpracování hodnocených restaurací a velmi oceňuji vyjádření hodnotitelů včetně “kyselých obličejů” personálu, protože i toto patří k atmosféře při servírování/zamítnutí vody. Je pak na majiteli aby si personál dobře vybral a zaškolil. Volba je přeci vždy na nás:)

Štěpán, 12. 2. 2009 – 17:50 #

Ad. 1
Ježíši, tak to tedy fakt sorry. Mrzí mě, že jsem v záchvatu páchání dobra úplně zapomněla, že veřejně hodnotit a kritizovat se smí pouze restaurace. Nelynčujte mě za to. Budiž mi, prosím, přičteno k dobru, že to dělám osobně, s odkrytou identitou, a v prostoru, kde je oponent přítomen a může se účinně bránit. Nemám žádnou možnost (a ani nechci) upírat Vám slovo v diskusi. Naopak, Dr. Kunová má možnost moje příspěvky smazat a já nemůžu říct ano popel, protože toto je její prostor a ona je tady šéf. Není mojí vinou, že ostatní diskutující zmlkli.
Ad.2
Na ”náhodném“ testování je zvláštní ”náhodné“ testování. Nehodlám to dále rozebírat, použiji okřídlená slova z Vašeho předchozího příspěvku: „A kdo nepochopil, nepochopí nikdy“
Ad3. Pokud oceňujete hodnocení kyselosti obličeje servírek, tak tedy pojďme hodnotit také kyselost obličeje hodnotitelů.
Ad4.
Pokrok v hodnocení oceňuji kladně. Pořád mi ovšem chybí nástin další koncepce. Mám-li hodnotit, musím vědět jak bude s mým hodnocením dále naloženo. MUSÍM ZNÁT ÚČEL A CÍL. (Tedy já jo, Vy pravděpodobně ne). Můj cíl je dospět k tomu, aby byla v restauracích kohoutková voda dávaná. A to nejen mě (když si ji vynutím), ale všem ostatním.

Anna Lhotská, 13. 2. 2009 – 8:28 #

Anna Lhotská: Mazat komentáře diskutujících by bylo skutečně pod úroveň a nikdy to dělat nebudu (pokud to nebudou vulgarismy apod.)
Výběr restaurací: Na těchto stránkách je to jednoduché. Člověk jde do restaurace na jídlo a při té příležitosti se prostě zeptá, zda mu přinesou k jídlu obyčejnou vodu. Jídlo si sám zaplatí a rozhodne se , zda do této restaurace zavítá i příště .”Vodní” položka je jen jednou z položek při rozhodování. A to je celé!
V případě MF to bylo tak, aby byly testované restaurace dražší a levnější, v Praze a mimo Prahu. Žádný jiný klíč k výběru nikoho nenapadl a asi ani neexistuje.
Jsem přesvědčena, že těm restauracím, kde vodu nedají, je nějaké hodnocení na nějakých stránkách u zadní části těla.
A teď ke koncepci:
1. stránky dělám po večerech a víkendech
2. náklady na jejich zprovoznění a rozvoj platím já
3. od minulého týdne mám na stole návrh, který web posune opravdu hodně dopředu
4. to že je plno věcí potřeba předělat, dodělat, apod vím sama nejlíp
5. když se jedna kostka ze skládačky pohne, pohne to se vším, takže se to musí překlopit v jeden moment najednou
6. až to bude, nebude to v žádném případě jen kvůli tomu, že máte “pořád něco”, ale protože to tak má být a já to tak chci.

Kunová, 13. 2. 2009 – 11:03 #

Kunova: Děkuji za vysvětlení. Teď konečně vím, co jsem potřebovala vědet a zařídím se podle toho. Počkám s hodnocením do doby, než budete mít vše hotovo. Nebo začnu něco nového. Souhlasím se vším, co jste teď napsala, i s tou zadní části. Myslím, že v těch restauracích je nim vaše požadování vody také tam. A je to proto, že že to tak chtějí oni.
Zdravím členy klubu samozvaných arbitrů

Anna Lhotská, 13. 2. 2009 – 12:15 #

AL: To jsem rád, že se aspoň shodnem na cíli: “Můj cíl je dospět k tomu, aby byla v restauracích kohoutková voda dávaná. A to nejen mě (když si ji vynutím), ale všem ostatním.” = 100 % souhlas samozvaný arbitře.. zdá se mi, že Vaše komentáře jsou dosti nevyrovnané, jednou se pro tento “projekt” zcela nadchnete a v příštím příspěvku ho totálně shodíte, trochu to nechápu, což ale není můj problém ale Váš. Tak se tedy podle toho prosím zařiďte a začněte si to svoje hodnocení topinek s česnekem, pokud nemáte zájem o hodnocení podávání kohoutkové vody v českých restaracích.
Zase na druhou stranu je tu aspoň opozice (sice dosti zvláštní, ale nějaká).
Je možné, že mají páni restauratéři naše hodnocení zatím v oněch místech, ale pokud kampaň paní Kunové nabere větších rozměrů (příkladem budiž Velká Británie) tak už jim to třeba jedno nebude – možná je to otázka několika let, ale za snahu to stojí a já jsem velký příznivec tohoto počinu!
Myslím, že jde hlavně o to chtít něco změnit, koho to nebaví, ať se nepřipojuje. Já budu rozhodně v hodnocení restaurací tímto stylem pokračovat a všem svojím přátelům doporučovat restaurace, které servírují vodu zdarma, protože to je něco, co já považuji za správné a je to pro mě důležité.

Štěpán, 13. 2. 2009 – 15:22 #

Moc se mi líbí přístup pí. Vlkové….. “navrhuji mapu hospod, kde jiz jsou vychovani k vode kouhoutkovce. zde zaklad: kavarna Sedme nebe (vedle kavarny SAvoy, ulici nevim), restaurace U Bileho lva – belohorska.”
KDE JSOU VYCHOVÁNI. Této paní bych nedal vodu ani na poušti.

Bourák, 14. 2. 2009 – 1:39 #

Bourák: někteří čtenáři si prostě jen prolétnou stránky a něco plácnou. Celou dobu se tady snažíme vytipovat restaurace, kde s vodou není problém…..
V budoucnu pak můžou být oddělené mapy, ale to musí být pozitivních hodnocení ještě více.

Kunová, 16. 2. 2009 – 10:47 #

Musím se zmínit o vskutku otřesném chování personálu v Pizzerii Einstein, Šmeralova 137/3, 170 00 Praha-Bubeneč.
Obsluha byla arogantní a vodu odmítla přinést s poznámkami o tom, že jsme potížisté.

david, 18. 2. 2009 – 11:59 #

A máme tu další sérií pětek. Zdá se, že paní učitelka žáčkům látku špatně vysvětlila

Kačena, 19. 2. 2009 – 10:51 #

Ahoj, možná by bylo zajímavé zjistit, jak váš seznam funguje v restauracích. Např. v rest. Oliva, která byla úplně první hodnocena, také byla vybrána pro test MFDnes a také její majitel byl vybrán jako zástupce hodnocených restaurací v ankete k tomu testu. Zvedlo mu to návštěvnost? Chodí tam více lidí?

majka, 20. 2. 2009 – 19:28 #

Majka: Bylo by fajn, kdyby měl seznam takový dosah, že by restaurace, kde s vodou nemají problém měly díky tomu vyšší návštěvnost. Zatím si nedělám iluze, třeba časem. Restaurace Oliva byla skutečně historicky první, kde jsme si zkusili říct o vodu. Dali jsme jedničku s poznámkou, že poprvé by to vlastně bylo za dvě. Redaktoři MF tam pak byli znova (beze mě) a vodu na požádání dostali, hodnocení tedy nejsou stejná. Hodnocení, kde se shodne na pozitivním hodnocení více hodnotitelů, mají pak vyšší validitu.

Kunová, 20. 2. 2009 – 20:05 #

Skvělé, paní Kunová, začíná se mi to líbit.

Anna Lhotská, 23. 2. 2009 – 7:46 #

Jedna milá zkušenost: Restaurace Zlatý had, Malá Strana, Praha. Návštěva ve dvou, pozdní odpoledne, 16.2.2009. Řekli jsme rovnou, že nebudeme večeřet. Po ochutnávce ze tří druhů bílých vín, jsme objednali jednu láhev ve spodní cenové úrovni. Pak jsem poprosila o vodu z kohoutku s tím, že jsem jí zvyklá k vínu pít. Voda donesena okamžitě ve sklenici. Mezitím se vystřídali číšníci. Po vypití druhý číšník přinesl opět sklenici vody. Zapomněla jsem tam jednu ze svých mnoha kabel, co jako matka od rodiny, pořád vláčím po Praze. Taška nalezena, s původním obsahem, milým úsměvem a přáním hezkého večera navrácena. Nemohu bohužel tuto zkušenost dát do hodnocení, protože byla bez jídla, ale ráda se o ni podělím.
Omlouvám se, pokud by snad někomu vadilo, že tady mám dva příspěvky za sebou.

Anna Lhotská, 23. 2. 2009 – 8:35 #

Jednou stejně zjistíte, že do restaurace chodí lidé za něčím jiným a po vašich stránkách a vaší vodě kohoutkovce neštěkne za rok ani pes. Jen pár věrných kohoutkových bláznů… Přeji hodně štěstí, jdu si dát pořádně prorostlé vepřové koleno z dobře vychlazenou plzničkou. Do malostranské pivnice.

Bourák, 1. 3. 2009 – 0:59 #

Nevím co pan (paní) Bourák hledá po půlnoci na těchto stránkách, když má lidi, co na ně chodí, za blázny. Pokud mohu mluvit za sebe, nechodím do restaurace běžně, abych ušetřila, ale ráda si pochutnám při nějaké slavnostní příležitosti nebo při služební cestě na místní specialitě. Pokud mi přinesou na požádání kohoutkovou vodu, tak to ocením třeba formou spropitného, půjdu tam ráda opět a ještě se jako “věrný kohoutkový blázen” ráda o poznatek podělím s ostatními. Třeba i po roce.

Alena Kalašová, 2. 3. 2009 – 14:08 #

Tak tohle děláme již několik let. Vždy, když nám na výletě dojde voda, navštívíme nejbližší restauraci a na záchodcích si natočíme vodu z kohoutku a pokud má dotyčná restaurace miniaturní umyvadélka, požádáme obsluhu, aby nám vodu natočila. Někdy s úsměvem natočí, někdy s úsměvem nenatočí

Rozárka, 2. 3. 2009 – 19:07 #

Dnes jsem poprvé objevil tyto “vodní ” stránky, poctivě jsem si je přečetl včetně veškeré diskuse a velmi jsem se bavil, zejména duelem vodnářek Lhotská – Kunová. Pocity z mého objevu jsou dvojaké: na jedné straně jsem rád,že někdo našel vhodný postup jak upozornit a řešit jeden z problémů české stolovací kultury a na druhé straně je mi líto, že jsem tento postup neinvenoval sám, protože podobný nápad mi hlavou přelétl již před lety. Nakonec jsem, ale rád, že tyto stránky vznikly a fungují – bůhví jak by to v mém připadě dopadlo.
Přiznávám se, že mám také nepřekonatelné návyky z jiných mě sympatických kultur, kde je voda normální součástí stolování, stravování a popíjení jiných nápojů. Nezávisle na vás také již několik let asertivně obtěžuji personál restaurací žádostí o vodu z vodovodu a postupně shromažďuji sbírku různě bizardních zdůvodnění proč to nejde nebo se nesmí. Nápad s mapkou a seznamem restaurací je skvělý počin a doufám, že to bude účinný nástroj jak čelit lobby “balené vody” , která v mnohých případech stejně do obalů stáčí nebo přimíchává vodu z vodovodních řádů. Vím, že pro restauratéry znamená balená voda možnost inkasovat 500 až 900% marži a tím si částečně kompenovat nízkou marži dosažitelnou u hlavního českého restauračního nápoje – piva, kde kvůli konkurenci mohou inkasovat pouze 100-150% marži. Oni by zase měli chápat, že společnosti s vyšší kulturou stolování mají vodu jako nezbytnou součást stolovacího obřadu, to platilo v historii a platí to i ve všech zemích, kde je úroveň restauračního stolování vyšší než u nás. Podání vody má i symbolickou uvítací hodnotu – poutníkovi se voda podávala na uvítanou, aby se osvěžil než zasedne ke stolu, a abys se mohl osvěžovat v průběhu stolování. Vzpomínám si jak rozdílně působí např. restaurace v USA, když jdete kolem a skrze výlohu vidíte, že stůl je prostřen a na něm již stojí džbán s vodou. To je úplně jiné vyzvání k návštěvě než na jaké jsme zvyklí v Česku.
Já vím, že restauratéři budou potřebovat o něco více nádobí a že prodají méně balené vody, oni by si zase měli uvědomit, jestli chtějí patřit do vyšší kulturní úrovně nebo ne. Věřím také,že jsou dostatečně inteligentní a dokáží si spočítat své náklady a stanovit ceny svých služeb tak, aby kvůli vodě z vodovodu “zdarma” nezkrachovali- v tomto ohledu mají mojí důvěru! No a my hosté máme možnost volby a tyto stránky jsou vhodným prostředkem jak naši volbu ve prospěch vody točené podpořit. Proto díky za jejich existenci!

Boromej, 4. 3. 2009 – 0:09 #

Uznávám, že některé mé dřívější reakce zde byly účelově mírně hysterické. Za což se omlouvám především autorce těchto stránek. Nicméně, diskuse někdy bývají ostré, už jenom proto, aby k něčemu byly.
Docela by mě zajímalo, co si místní diskutující myslí o novém znění úvodní stránky. Já osobně si myslím, že je to daleko lepší než původní.
Paní Kunové bych se chtěla zeptat, jak je to teď s uváděním jídla v hodnocení. Například u poslední pětky – Pizzeria Steak House K1- není uvedeno.

Anna Lhotská, 4. 3. 2009 – 10:14 #

Anna Lhotská: o hysterii něco vím, ale ta vaše je dělná, takže se omlouvat moc nemusíte:-)
Předchozí úvodní stránky neznám a tak se mohu vyjádřit pouze k současným :
- vadí mi, že se vodovodní náprava vztahuje pouze k jídlu. Moje představa je, že když si objednám dvě deci vína, tak není proti dobrým mravům, když k vínu dostanu sklenici vody. Jsem za všeobecnou nápravu vodovodní:-),
- vadí mi velmi defenzivní přistup ve věci kaváren. Dokonce i kávomilci na svých stránkách a kurzech tvrdí, (např. http://www.kava-napoje.cz/cs/text-1/servirovani/none/druhy-kavy.html) cituji: “Pamatujte si, že připravená káva se servíruje na podnose takto:
- vhodný šálek na typ požadované kávy s produktem,
- podšálek,
- malá lžička položená vždy na pravé straně vedle šálku,
- dvě porce sáčkového cukru vždy na levé straně vedle šálku,
- malá sušenka, čokoládka, keks aj.,
- sklenice čisté, neperlivé vody. ..”
Proč být tedy ve věci kávy tak u zdi, když si to kavárníci sami předepisují? Servírování kávy (černé) s vodou je stará dobrá vídeňská tradice, které bychom se mohli u nás držet, nicht wahr?
- Do seznamu kaváren, které servírují kávu s vodou doplňuji :
kavárnu Louvre , Národní třída, Praha 1
kavárna Coffee and Cigars, Vodičkova, Praha 1
kavárna Kávovarna, pasáž Lucerna, Praha1.

Boromej, 5. 3. 2009 – 0:22 #

Všichni: Prosím čtenáře o trpělivost, stránky prodělávají hodně změn a děje se tak za pochodu. Posílejte připomínky všeho druhu.
Anna Lhotská: Pizzeria steak house: jednalo se o vodu k jídlu, dotazovala jsem se hodnotitele mailem, protože jsem si také nebyla úplně jistá.

Kunová, 5. 3. 2009 – 7:18 #

Kunová (k novému webu):Tak tohle je naprosto perfektní. Věřím, že teď se bude web vyvíjet. Nejvíc oceňuji nabídku k vyjádření pro restaurace. Opravdu mi hodně vadilo, že to bylo původně trochu o nich bez nich. Gratuluji.
Boromej:Žádat o vodu k jídlu byl jeden z požadavků hodnocení. Myslím, že pokud chceme, aby nás ostatní brali vážně, musíme dodržovat vlastní pravidla. Zatím si musíme uvědomit, že tak trochu zasahujeme privátním podnikatelským subjektům do jejich strategie. Takže je potřeba dát jim jistý manévrovací prostor. Myslím, že časem stejně moudrá restaurace dojde k tomu, že bude vodu nabízet automaticky za všech okolností. S kavárnami máte naprostou pravdu. Vlastně si myslím, že seznam resturací by měl vypadat stejně, jako seznam kaváren. To jest, uvádět jen ty, které vodu z kohoutku nabízejí. Budiž to třeba námětem do další diskuse, kterou nám autorka Vodovody tak pěkně připravila.

Anna Lhotská, 5. 3. 2009 – 8:17 #

Boromej: 100% souhlas s oběma příspěvky, víš o čem píšeš.
AL: tak jsem rád, že jste se nakonec rozhodla přidat se do tábora vodařů a ne topinkářů nicméně musím oponovat, ROZHODĚ se musí uveřejňovat 5-ky, už jen z výchovných důvodů a taky proto, že pozitivního hodnocení by na tomto webu bylo zatím poskrovnu…
Bourák: nikdo není proti pivu k jídlu, ale pokud člověk pije víno, tak musí doplňovat tekutiny, dokonce i já někdy po vydatném jídle a několika pivech zakončuji v restauraci sklenicí s vodou
Kunová: já osobně se například budu v budoucnu (vlastně už i nyní) řídit seznamem restaurací, kde vodu nabízejí – rozhodně je budu preferovat, i když momentálně jde spíše o “průzkumné” návštěvy a myslím že pokud bude reklama těchto stránek časem větší zvedne se i návštěvnost 1 a 2…(časem třeba hvězdiček nebo symbolů sklenice s vodou na nějaké interaktivní mapě města..?)

Štěpán, 5. 3. 2009 – 9:29 #

malá omluva, vlastně jsem si předělané stránky neprohlédl úplně, nové uspořádání je lepší, přehlednější a dokonce s přehledným seznamem restaurací a nápad označovat restaurace zlatá a stříbrná kapka je super (lepší než sklenice)
ale ta interaktivní mapka – pro začátek třeba prahy by byla přínosná, vím že to nelze udělat hned, vše má svůj vývoj – každopádně tento jde správným směrem

Štěpán, 5. 3. 2009 – 9:37 #

Všechny kdo si tu vyvracují a vnucují své názory tak zdravím.Jen bych měla takový dotaz.Kolik z vás dělá servírku a kolik z vás je majitelem či provozním v restauraci??Já osobně dělám servírku v jedné pražské nejmenované restauraci.Vede se tady debeta kde vám dají vodu z vodovodu.Pokud jsou normální a milí a chtějí uspokojit své zákazníky tak vám ji dají všude.Jen se zamyslete na důsledku.Pokud zákazník přijde do restaurace ne jedno polední jídlo v hodnotě 70-90Kč a dá si k tomu vodu z vodovodu tak nejenom že restaurace přichází o peníze ktere by mohli vidělat na neperlivé vodě z lahve,ale i servírky,které v určitém podniku dělají přicházejí o peníze a to z duvodu že čtvrtinu platu tvoří procenta z tržeb.Já jeliož jsem servírka a miluji své zakazníky,jelikož mě živí,tak ji mile ráda naleji.Ale trochu se nad tím zamyslete.Kolik z Vás by zaplatilo za vodu z vodovodu??Jeden z 10?!Proč vodu z vodovodu?Jakej je rozdíl mezi vodou z vodovodu a neperlivou vodou z lahve?kdybych vám je nalila do dvou sklenic tak to nepoznáte.Kdyby siji dával každý kdo do restaurace přijde tak moužem polovinu podniku zavřít.Takže pijet vodu jakoukoliv jen než si ji obědnáte občas popřemýšlejte zdali někomu neubíráte něco duležitého a to jsou vždy PENÍZE.

markéta, 6. 3. 2009 – 13:17 #

Markéta: Jsem moc ráda, že jste sem přidala svůj názor. Já mám také v restauracích spíše zkušenost, že když slušně a mile požádám, tak tu vodu dostanu. A pak se to snažím vynahradit buď větší konzumací nebo větším spropitným. Jsem přesvědčena, že zdejší přispivatelé si plně uvědomuji, že v jistém smyslu vám berou část vašich peněz. Teď, když byl tento web otevřen i pro vyjádření resturací, bychom si měli uvědomit, že restaurace a jejich hosté nejsou nesmiřitelní nepřátelé, ale naopak, měli by se vzájemně respektovat a spolupracovat. Pojďme tedy společně najít takové řešení, které bude užitečné pro obě strany a nebude škodit ani jedné z nich.

Anna Lhotská, 6. 3. 2009 – 15:15 #

Tak Vám přidám jeden názor z hlediska majitele firmy, která provozuje několik restaurací. Tržba restaurace je složena ze 2 druhů příjmů. Příjem za jídlo a příjem za pití. Žádný jiný druh příjmu nemáte k dispozici. A pak tu máte výdaje – nájem, energie, pracovní síla, daně, reklama, investice do vybavení atd.
Kdysi jsme se pokusili vyjít svým zákazníkům vstříc a poskytovali jsme pitnou vodu z kohoutku zdarma. Poté co jsme tímto způsobem přišli o 50% !!! příjmů z prodeje za nápoje (asi tak 40% zákazníků si k obědu nechalo přinést vodu z kohoutku zdarma), tak nám naše příjmy přestali velmi rychle pokrývat výdaje. Byly jen 3 možnosti, jak to řešit.
1.Promítnout tyto náklady do ceny jídla (cena vody, citronu, výroba ledu, mytí skla, obsluha, ušlá tržba z prodeje jiného pití), což by cenu jídla celkem citelně zvedlo a tuto navýšenou cenu by nezaplatili pouze zákazníci, kteří pijí onu “nebalenou” vodu, ale i všichni ostatní, kteří těm co pijou vodu budou tímto přispívat na oběd, nebo
2. Vodu z kohoutku zpoplatnit, protože náklady na ní nejsou malé (viz. bod 1) a zamezit tím ušlým příjmům z prodeje ostatních nápojů, nebo
3. Prodávat pouze vodu balenou.
Vzhledem k tomu, že jsem zastáncem spravedlnosti a přijde mi nespravedlivé, aby někteří zákazníci přispívali jiným na stravu jen proto, že majitel restaurace promítl cenu vody, kterou poskytuje zdarma do ceny jídla a tudíž tuto cenu zaplatí každý zákazník chtě-nechtě, tak říkám: V mých restauracích zákazníkům vodu rádi poskytneme (pokud se chce chovat ekelogicky), ale VŽDY SI JAKOUKOLIV VODU BUDE MUSET ZAPLATIT !!!, protože jinak se žádná restaurace neuživí (nebo Vám ji bude muset připočítat k ceně něčeho jiného – což zaplatí všichni)
Smiřme se s tím, že NIC NENÍ ZADARMO a nechtějme po někom, aby nám něco zadarmo dával. Vodu z kohoutku? Proč ne, ale buďte ochotni za ni také zaplatit – a tím nemyslím jen vodné a stočné, v restauraci Vám také poskytují i další služby (obsluha, umytí skla, teplo, židly a stůl, čistý ubrus, atd.) Zkrátka ekologie je fajn a jsem jejím zastáncem, ale ekologie taky něco stojí – a většinou dost!!!

Vodnik, 8. 3. 2009 – 13:24 #

ANNA lHOTSKÁ:
Ano naprosto s vámi souhlasím ale drtivá většina lidí kteří navštěvuji naši restauraci a obědná si vodu z kohoiutku tak si dá pouze jídlo za 70-90kč zaplatí mi stravenkou na kterou si kupodivu nechá i vrátiti a odejde se slovi že dnešní oběd nebil příliš chutný i když byl jediný kdo si na něj stěžoval.Mělo by se spíše vyřešit to že voda z vodovodu by se měla dávat jako doplněk ke kávě k či vínu.Ne když člověk přijde na oběd v malé hodnotné cenně a dá si zadarmo vodu.Ted si vemte že pokud by chtěl každý vodu z vodovodu zdarma tak některé podniky na to strašně trpí a věřte mi vyvracčet lidem že ji jim nedáte tak na to člověk opravdu nemá.Neleju ji z milosti ale z nuitnosti aby sem se s dotyčnou osobou nehádala.A jak napsal pan VODNÍK:NIC NENÍ ZADARMO.A zase souhlasím s vámi PANÍ LHOTSKÁ vy to ocenit dokážete ale jste 1 z 10 a to není moc a lidi nepřemluvíte a ani nedonutíte k ,,DOBRÉMU SKUTKU”

markéta, 8. 3. 2009 – 16:11 #

Markéta a Vodník: Souhasím s tím , že podnikání není jednoduché a vedení restaurace obzvlášť. Bohužel jste ale nepochopili hlavní myšlenku toho, co zde zastánci vody z kohoutku vlastně chtějí. Nejsou to žádné “socky”, které nemají na vodu – jde jim o princip. Všichni rádi zaplatíme odpovídající cenu za kvalitní jídlo. To, že jsou “meníčka” za 70 nebo 90 kč jsme si my nevymysleli. Podle mého názoru je to absurdní. Bohužel dospívám k názoru, že nízká cena je často jen zdůvodněním pro jídlo, které za moc nestojí: “Co byste chtěli, když je to tak levné ! ” Domnívám se , že řada lidí do restaurací na oběd přestala chodit z toho důvodu, že nic nečeká – nebo spíše ví, že se opět zklame. Přestaňte hrát hru na “Penny markety”, připravte klidně jen tři, ale výborná ( sezónní, domácí) jídla a uvidíte, že se lidé nahrnou do restaurací zpátky. A ten , komu se bude zdát moc 120 nebo 140 kč se bude kroutit i při 90 kč. Takže je to fuk. Jsem o tom přesvědčená.

Kunová, 8. 3. 2009 – 18:52 #

Markéta a Vodník: To že hygienicky upravovaná, potrubím dodávaná, kohoutková voda z veřejných vodovodních řádů (ta, kterou ze zákona musí restaurace používat) není zadarmo vím. Já ji totiž vodárnám platím. Když jsem před časem pročítala tuto diskusi, natrefila jsem na krásný argument, totiž, že „sklenice vody zdarma je přímo etickým vyjádřením světonázoru“. Obecně s tím lze souhlasit. Tak jsem přemýšlela, co by se asi stalo, kdybych na základě tohoto argumentu, žádala vodárny, aby mi snížili můj i tak šílený účet o vodu , kterou moje čtyřčlenná rodina vypije. My ji doma totiž opravdu pijeme.
Osobně nemám problém ani s jedním ze tří typů strategie, které tady Vodnik popsal. Protože jsem zastáncem vody z kohoutku, budu preferovat první dva typy. Pro mě je důležité, že tam host, který bude chtít vodu, tu vodu dostane. Je důležité, že na tom restaurace nebude tratit a je důležité, že host nezůstane nic dlužen. Kterou z nich si v daném konkrétním případě vyberu, bude záležet na mnoha faktorech. Mimo jiné na tom, jak je ta voda do cen ostatních produktů započítaná. Docela dobře se může stát, že půjdu tam, kde bude voda na nápojovém lístku a restaurace za ní bude chtít rozumně kalkulovanou cenu.
Třetí typ restaurace neporušuje žádný zákon, podniká legálně a nachází svoji vlastní klientelu. Proto nevidím důvod ho jakkoliv kriminalizovat, kritizovat, penalizovat, známkovat. Dokonce se domnívám, že nějaká jiná početná skupina lidí si může začít tvořit svůj vlastní seznam restaurací, kde mají levné polední menu, nebo kde točí Plzeň, vaří dobrou dršťkovou, nebo (nezlobte se), kde dělají topinky.
A k našim milým zkušeným cestovatelům. Možná byste na svých cestách měli začít hledat odpověď na otázku, proč to jinde na světě s tou vodou není problém a u nás je. Možná časem zjistíme, že hlavní příčinou neúspěchu nemusí vždy být restaurace.

Anna Lhotská, 9. 3. 2009 – 7:56 #

Kunová: Máte pravdu v tom,že ta levná meníčka jsme si my (tedy vy ani já) nevymyslely. Ale restaurace si je jen tak svévolně také nevymyslely. Oni prostě vědí, že je spousta lidí, kteří v práci dostanou stravenku v hodnotě 70 Kč a že ti lidé jsou pevně rozhodnuti se za tu jednu stravenku najíst. Tak jim to restaurace umožní. Proč ne.
Jste dietoložka, odbornice na výživu, tak byste mohla třeba psat články, kde lidem budete vysvětlovat, co asi za tu nízkou cenu dostávají. Některé přesvědčíte, některé možná ne. Ale myslím, že by to mohl být dobrý argument pro tuto naši snahu.

Anna Lhotská, 9. 3. 2009 – 8:45 #

Anna Lhotská: 70 za jídlo, k tomu 35 za vodu a platíme 105 kč. Takže to je šumafuk. Nějaké články na toto téma už proběhly, například v deníku Metro. Je to ale trochu lezení do rajónu food kritkům. Hodně v tomto směru může pomoci (i přes řadu výhrad) pořad Ano, šéfe! , který běží od minulého týdne na Primě.
Pokud jde o další weby, samozřejmě může kdokoli psát a hodnotit cokoli. Na těcto stránkách nikoho nekriminalizujeme, ale hodnotíme. Prostě je to tak nastavené právě proto, abychom se někam pohnuli.

Kunová, 9. 3. 2009 – 9:57 #

Kunová:Tedy, nezlobte se na mě paní doktorko, ale jako dietoložka máte právo (dokonce bych řekla povinnost) se ODBORNĚ míchat do rajónu zdravé výživy. Nebo se snad budeme zase – sice plamenně, ale zbytečně – jenom hádat?

Anna Lhotská, 9. 3. 2009 – 11:43 #

Teda my jsme se hledaly, až jsme se našly! Samozřejmě, že se míchám. Ale pokud posuzuji pokrm připravený v restauraci, je potřeba vzít v úvahu dvě složky: výživovou (jestli je pokrm příliš tučný, přesolený, přeslazený, fritovaný, s velkým množstvím aditiv v předpřipravených omáčkách apod. Ale pak je část profesionální gastronomie, kde jsem vzdělána jen svépomocí (chtělo by to na stará kolena vystudovat hotelovku!). Velmi snadno se tedy může stát, že pokrm bude splňovat gurmet – kritéria, aniž by se o něm dalo říct, že je zdravý (například foie gras na roštu) anebo naopak představme si třeba kuře se zeleninou, kterému z výživového hlediska nebude co vytknout, ale zelenina bude rozbmlemtaná a maso z rozmraženého kusu. Co teď? Nechci se tvářit jako někdo, kdo všechno ví, všude byl a od každé restaurace má klíče.

Kunová, 9. 3. 2009 – 12:37 #

Voda z kohouku smrdí. Doma si ji v kliďu dám se šťávou, ale do restaurace nechodim na vodu, ale na jídlo. Asi sem divnej. Vodu v petu jsem si nikdy domu nekoupil to mi příjde naprostá hloupost. A řešit restaurace kvůli vodě, to mi příjde totální hloupost. Nedokážu si představit partu lidí která má na výběr, kam půjde na jídlo a pak se rozhodne že pujdou tam, kde jim dají vodu zdarma. Zamyslete se všichni nad tim proč vlastně chodíte do restaurací. Teť je to voda za 30.- Ale náklady na preso jsou 4.- a stojí 40.- A ve světě máme nejlevnější gastronomii. Leťte na kávu třeba do Moskvy. Pořád tu jen každý přirovnává k jiným zemím. Nejlepší kuchaři jsou z čech a spousta českých kuchařů vaří ve francii. Tak čím jsme zaostalý? Ano, asi jen cenama protože v jiných zemích stojí polední menu 2x tolik. A menu za 70-90 je pro vás jako pro hosty. Tu vodu z kohoutku si po jídle natočte v kanceláři. A ještě k jiným zemím. Někde vám vodu zdarma daj , ale taky nemusej mít ani záchod a zahrabávaj to hnědý co z vás vyleze kamením. Nekoukejte na jiné a řešte sebe. Chceš někoho změnit začni u sebe.

Bourák, 9. 3. 2009 – 15:25 #

Bourák: Už mi to připadá jako v minulým režimu. Nacpali nám jednu stranu a tu jsme museli volit. Opakuji: nechceme žádné menu za 70 kč, nechceme žádnou levnou gastronomii. To je omyl! Pokud tyto stránky panu Bourákovi tak strašně vadí, nechť si založí svoje – ANTI. Zaregistrování domény nestojí víc než 4 Mattonky.

Kunová, 9. 3. 2009 – 15:48 #

To menu za 70 nechcete jen vy, tak nemluvte za ostatní. Kdyby najednou restaurace zdražily o 30 až 40 kvůli paní Kunové která chce vodu to by asi fér nebylo. Mam nápad jak by to šlo. Všichni kohoutkáři by si namalovali kapku na čelo a číšník který je spatří bude mít radost ,proteže bude vědět, že to znamená 30 % přirážku na jídlo. A voda free. Jo a k tomu proč sem na ty stránky chodím,?? Je to diskuze tak diskutuju. Nemužete čekat pouze chválu jak jste tady všichni úžasní, že jste vymysleli něco převratného. Ale bohužel naopak. A co jsem si všiml tak vy se chováte jak komunistka, která nechce slyšet jiný názor. A stále odvrací lidi ať si založí svoje stránky.

Bourák, 11. 3. 2009 – 12:05 #

Bourák: Nevěřím tomu, že všem lidem kromě mě jde o to, aby bylo jídlo levné. Je tady ale malý problémek – jídlo za více než 100 kč by muselo trochu za něco stát. Včera jsem byla v restauraci, kde mi vodu z kohoutku odmítli nalít. Jídlo bylo děsné a to dokonce ani nebylo levné. Celkem jsem platila za polévku a dva saláty 430 kč. Takže výsledek návštěvy je ten , že tam nikdy více nevkročím. Spropitné jsem dala jen asi 15 kč, pokud bych bývala dostala vodu z kohoutku, nechala bych bez problémů ještě dalších 30 navíc.
Nevadí mi vůbec, že diskutujete, na to máte plné právo, vadí mi jen to, že stále nechápete o čem je tu řeč.

Kunová, 11. 3. 2009 – 12:51 #

To určitě ne, někdo bude s váma. Ale uznejte sama, že většina lidí nechodí do restaurace za vodou, ale za jídlem. Já chápu o čem je tato diskuse. Přečetl jsem si úvodní článek. A že by, zvednutí cen jídla, nenaštvalo právě tu většinu??? Restaurace které vodu nedávaj ji nejspíš dávat dále nebudou. O to hůř, díky těmto stránkám. Jsem číšník a vím, že kdyby za mnou přišel p.Kukal, který by mě chtěl trpělivě vychovávat, tak by ji nedostal tuplem. Proti mapě nic nenamítám, to už je jen čistě vaše věc a jistě pro kohoutkáře dobrý nápad. Jen nechápu proč do toho taháte restaurace které vám vodu nedaj. A ještě je pošpiníte, protože k celkovému dojmu už máte v hlavě to, že jste nedostali tu vodu. A každý také nemá zbytečných 430 na polévku a 2 salátky. Nebo myslíte že ano???

Bourák, 11. 3. 2009 – 14:10 #

A spropitné je pro obsluhu za servis, ne pro majitele, ani managera. Tak pokud byl číšník milý tak nechápu proč jen 15.

Bourák, 11. 3. 2009 – 14:13 #

Kunová:Chtěla bych se ještě vrátit k Vašemu příspěvku o pořadu Ano, šéfe! a o jeho případném výchovném účinku. Včera jsem si ten pořad pustila (a sama se obdivuji, že jsem to vydržela až do konce). Jediné, co o tom lze říct je, že je to komerční produkt komerční televize. Obhroublá mluva pana (jinak asi skvělého) šéfkuchaře a jeho naprosto skandální, bulvární jednání s lidmi, má jediný cíl. Zvýšit sledovanost a vrátit nemalé prachy, které do toho zainteresovaní vložili (licence, produkce, honoráře hlavních aktérů, placený kompars, atd). Možná jsem naivní, ale chci věřit, že v civilním životě je pan Polreich stejně tak inteligentní, galantní a slušně vychovaný muž, jako jsou hosté jeho drahé a noblesní Café Imperial.
Dokonce si dovolím skromně polemizovat s jeho vývody. Nedomnívám se, že by lidé příliš chodili do restaurace, která se profiluje jako česká, na typicky italské boloňské špagety, typicky americký „hambáč“ s hranolky (ach, ta dietologie!), či typicky africko-arabský kuskus. Zvlášť, když hned vedle je podbízivá čínská konkurence.
Je možné, že jsem apriorně podjatá. Nejsem totiž nadšeným divákem těchto akčně-thrillerových unreality show. Ale myslím si, že tento pořad nám nepomůže. Možná pomůže některým, v něm vystupujícím restauracím (to ukáže čas), ale zcela určitě pomůže Primě.

Anna Lhotská, 13. 3. 2009 – 7:56 #

Lhotská: Hodnocení pořadu Ano, šéte! probíhá intenzivně na stránkách, které se gastronomií zabývají. Například zde:
http://www.cuketka.cz/forum/topic.php?id=366&page=2#post-6584
Toho, co mě osobně na pořadu vadí, je ještě daleko víc. Asi proto, že nemáme televizi, nejsem tedy vůbec zvyklá dostávat “dávky” komerce, na které je běžná populace zvyklá. Pohlerich “hraje”- jak formát pořadu vyžaduje – Gordona Ramseyho a je vidět , jak se do toho musí chvílemi chudák nutit. Ale i přesto všechno se lidem otevírá úplně neznámá oblast pohostinství , do které nikdo zatím neměl šanci nakouknout. Pořad tedy snad může pomoci zvednout úroveň náročnosti českého konzumenta restauračních pokrmů. Uvidíme.

Kunová, 13. 3. 2009 – 11:18 #

Kunová: Jejda, sorry. Pohlreich. On mě asi tak rozrušil, že jsem mu hned nemohla přijít na jméno. Chudák chlapec!

Anna Lhotská, 13. 3. 2009 – 12:12 #

Lhotská: Hehe, já jsem zase napsala Pohlerich místo Pohlreich!

Kunová, 13. 3. 2009 – 12:27 #

Milá paní, musím reagovat na Váš dopis. To, že Vám servírka nepodala vodu mě mrzí, protože já bych Vám ji dal. Se servírkou jsem toto konzultoval a už se to nestane. Musím se ale vyjádřit k hodnocení naší kuchyně, patříme k typu restauracím, kde je podáváno vše fresh a na vysoké úrovni. Pokud je zákazník nespokojen, měl by se dle mého soudu ozvat na místě a ne reagovat takto. Měla jste bujabézu /polévka z čerstvých ryb a darů moře/, kozí sýr v popelu s čerstvými jahodami, míchaný salát z čerstvé zeleniny a domácí houstičky s pomazánkou a pomerančový džus.Servírka si na Vás pamatuje, byla jste velice příjemná a milá. Byla moc překvapená, že jste byla nespokojená, snad jen kvůli té vodě jste na restauraci nazlobená. Budeme rádi, když nás opět někdy navštívíte a změníte názor. Děkuji a přeji hezký den.

Jiří Strašic, 13. 3. 2009 – 12:30 #

Reagoval jsem hlavně proto že Vaše tvrzení že jste měla polévku a dva salátky za 430kč,a přitom jste si dala juice,salátek,houstičky s pomazánkou ,nejdražší polévku bujabézua nejdražší předkrm z kozího sýra .

Jiří Strašic, 13. 3. 2009 – 12:47 #

Jiří Strašic:Vážený pane, moc se omlouvám, že se pletu do věci, která mi nepřísluší. Paní Kunová Vám jistě uspokojivě odpoví, ale třeba už odjela na víkend.
Za sebe chci jenom poděkovat, že nám vytváříte neocenitelnou zpětnou vazbu, bez které bychom mohli (a já myslím, že nechtěně) upadnout do vlastní izolace a omylem způsobit nějakou chybu.
Přeji Vám hezký víkend, i když u Vás v restauraci asi bude pracovní. Já na něj odjíždím s dobrým pocitem, že restaurace s námi komunikují.

Anna Lhotská, 13. 3. 2009 – 15:11 #

CHudáci číšníci a kuchaři.Jsou placeni v procentech s tržby.Rádoby hosti se zadarmo nalejou vodou,nacpou se se chlebem dají si poblivku.hodinu kolem nich skákáte a učet stojí za dvě věci.Nedivte se ,že tu vodu vám nikdo nedá.

Dvořák, 13. 3. 2009 – 16:17 #

ANNA LHOTSKÁ
Víte proč je problém v české republice sehnat vodu z vodovodu zdarma protože ani jedna strana(tím myslím zákazník vs majitel restaurace)nechce strádat a jsme tam kde na začátku všechno se v české republice točí jen kolem peněz.Byla jsem ve francii kde jsem navštívila restauraci a tam ji mají automaticky položenou na stole.Ale zjistila jsem jednu věc nemužeme porovnávat státy tady jsou takový a tam makový každý jsme originál a to že se tady vede diskuze o vodě z vodovodu je nesmyskl.Základ restaurace je kuchyn a prostředí s personálem.Vím jedno jistě pokud mi nenalijí vodu z vodovodu a bude mi tam chutnat a bude milá obsluha tak se tam stejnak i tak vrátím.Kuli kuchyni a ne kuli blaznivý vodě z vodovodu

markéta, 15. 3. 2009 – 11:56 #

V rámci zpřehlednění stránek budu muset diskusi k tomuto článku ukončit. Prosím směřujte své příspěvky tam, kam tematicky patří. Děkuji
V posledních dnech se sem dostaly některé komentáře od anonymních autorů z pohostinství. Vzhledem k tomu, že si střílely do vlastních řad a byly celkově “mimo”, byla jsem nucena je smazat ač to jindy vůbec nedělám.
Kunová

admin, 15. 3. 2009 – 21:06 #


© 2008 Vodovoda . A děkujeme za návštěvu!